#3 Z čeho vyrobit jarní věnec? Nejlepší materiály a tipy

Třetím tématem na které jsem se zaměřil jsou materiály vhodné k výrobě věnců teď v jarním období. Sem tam se při použití nějakého toho materiálu najde někdo kdo se ptá: "jak dlouho taková pistacie vydrží? Neopada ten břečťan? Co udělá bobkovišeň ve vazbě?"

Jednoduše si můžeme říct, že každá rostlina po seschnutí je křehká a lámavá (stejně jako například usušena růže). Stejně tak věnce po seschnutí sem tam mohou uvolnit nějaký lístek a něco odpadne, ale není to jako třeba se smrkovým chvojím ve vánočním nebo zimním věnci, které se při dotyku sesypou z celého věnce.

Žádný přírodní věnec nikdy nevydrží destiletí, teda aspoň nebude vypadat tak jako na začátku. Tedy bavímeli se o těch ze zeleně, PROUTĚNÉ věnce jsou jiná kapitola.

Aby nám zelený věnec hezky seschl a nesesypal se jako ty ze špatně zvoleného chvoji je potřeba použit vhodný materiál, který vydrží alespoň pár sezón.

Proto jsem pro dnešní díl podcastu (celý díl si můžete poslechnou ZDE) a blogu jsem vybral moji nejoblíbenější zeleň nejen na výrobu jarních věnců.

Břečťan

Latinským názvem Hedera je rod obsahující okolo 12 - 15 druhů popínavých stálezelených rostlin a dřevin z čeledi aralkovitých, které se vyskytují v západní, střední a jižní Evropě nebo také v severozápadní Africe a Asii. Mohou obrůst zdi, domy nebo stromy a to až do výšky třiceti metrů. Břečťany mají dva typy listů, dlanitě laločnaté určené k plazení nebo šplhání, které já osobně moc nepoužívám. Na těchto stoncích jsou listy řídce posazené a menšího vzrůstu.Za to srdčité listy na stoncích s květy, které mají volný přístup k slunečnímu záření, často vysoko v korunách stromů nebo na povrchu skalek dva a více metrů nad zemí jsou naprosto ideální. Většinou je však najdete na starších rostlinách a jsou vždy na zeleném dlouhém stonku, který dřevnatí až následující rok. Tento stonek je zakončen květenstvím, které vykvetá až na podzim a je to jedna z posledních potrav plných pylu a nektaru pro včely před zimou. Z těchto květu se následně tvoří bobule, které jsou potravou pro ptactvo. Měl jsem to štěstí na několik druhu takto vykvetlého břečťanu a každý má bobule a lístky jiné. Některé bobule jsou zelené, jiné modro-černé. Listy jsou vždy zelené nebo bílé, panašované podle odrůdy a liší se tvarem. Pracoval jsem s dlouhými úzkými listy do špičky, ale také s klasickými srdcovytými. Kromě tvaru jsem však neviděl rozdíl v následném schnutí. Břečťan se po schnutí zbarvuje do tmavě zelených matných odstínu. Někdy však muže také zhnědnout. Bobule jsou také velmi dekorativní, ale používám je jak kdy, podle nálady a podle toho jak se mi hodí barevně k věnci.
Břečťan je stále zelený symbol nekonečného života díky tomu že je stále zeleny. Své užití má take na svatbach jako symbol stálosti, vytrvalosti, přátelství a věrnosti.
Díky kořenům vyrůstající ze stonků, prý dokáže vysávat vlhkost ze zdi a je tak ideální na vlhké budovy. Jinde se však dá dočíst, že zdi ničí kvůli silným výhonům (dokáže zdi bortit a šlahouny se dokáží dostat do nejmenších skulinek, kde se během růstu roztahují a díky tomu mohou poničil fasády a místa, kam se dostane). Jeho pěstování je tedy na Vašem uvážení. Při výběru vhodného místa budete však určitě spokojeni. Pěkný je totiž také jako pudokryvná rostlina ve svazích či v koutu zahrad. Roste stejně dobře ve stínu jako na slunci. Při pnutí na budovách muže sloužit jako termoizolace.
V případě, že byste chtěli mít také dostatek materiálu a máte místo kde ho vysadit, s chuti to toho. Na květy si však počkate i několik let. Tohle čekání je možné ošálit. Stačí si namnožit stonky které jdou do květu. Tím by se prý mělo urychlit kvetení. Tuto informaci nemám vyzkoušenou, ale dočetl jsem se ji. V případě, že by někdo vyzkoušel, budu rád za zpětnou vazbu. Doma břečťan vysazen máme, ale učinil jsem tak asi dva roky před touto informaci, takže my doma si na květy ještě asi par let počkáme.
Jak na množení? Nastříhejte zdravé špičky výhonů 5 až 12 cm dlouhé. Odstraňte z nich všechny listy kromě posledních dvou. Řízky napíchejte po dvou až čtyřech do jednotlivých květináčů s čerstvou zeminou pro množení rostlin. Každý řízek by měl být v hlíně do poloviny svoji délky a pokud máte, můžete také část stonku která půjde do hlíny poprášit stabylizátorem. Ten nikdy neuškodí. Hlinu kolem řízků poté důkladně přitlačte. Květináče postavte na stinné místo a udržujte substrát vlhký. Během šesti týdnů by měly řízky zakořenit. Do volné půdy sázime zhruba po 3 měsících až jsou sazenicky silné. Do země je dávejte dostatečně dlouhou dobu před zimou aby stihl zakorenit a zesílit. První zimu muzet rostlinky prikryt chvojim kvůli průmrazu.
K čemu jinému se dá ještě břečťan použit? V lékařství a to konkrétně ve formě nálevů, tinktur, obkladů nebo gelů a mastí (má protizánětlivé účinky; pomáhá při hojení ran, popálenin a drobných oděrek; také uvolňuje hlen, usnadňuje vykašlávání při nachlazení a kašli; potlačuje růst bakterií a plísní; zužuje cévy a snižuje otoky. Vsechny uvedené léčivé účinky jsou tipů našich babiček a tradičního lidového léčitelství. Nejedná se o lékařské doporučení (vycházím pouze z informací na internetu).

Buxus

nebo-li Zimostráz či Krušpánek.
Zahrnuje asi 100 druhů a je rozšířen porůznu v Evropě, Asii, Africe i Amece. Jsou to stálezelené keře a stromy s jednoduchými kožovitými listy a nenápadnými květy.
V České republice jsou jako okrasné dřeviny pěstované především dva kultivary a to Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) a Zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Existuje i kříženec obou druhů, např. kultivar Buxus 'Green Velvet'. Zimostrázy jsou velmi vhodné na tvarovaní, živé ploty, hodí se také jako podrost vyšších stromů. Výborně zadržují prach i hluk a poskytují ptactvu prostor pro hnízdění. Mohou dorůst až do výšky šesti metru což je skvělá zprava pro nás, bude materiál na vazby :) Prořez buxus je možný během cele vegetačního období, nejideálněji však během jara .
Z mé zkušenosti vypadá krásné i po seschnutí, takže určitě doporučuji jednodruhový věnec z něj, ale také míchaný k použití po celý rok.

Pistácie

neboli odborně Řečík lentišek (latinsky Pistacia lentiscus)
Je stálezelený, dvoudomý, nízký strom nebo keř, který se původně vyskytuje jako součást středomořských a severoafrických křovisk. Uměle bývá vysazován jako užitková rostlina poskytující pryskyřici vytékající ze záměrně poraněného místa. Nám však neposlouží míza, ale listy. Určitě ale stojí za zmínku právě pryskyřice nebo také slzy masticha. Ty vytékají po naříznutí a jedná se o mízu. Keře pro jejich produkci se pěstují převážně na ostrově Chios v severovýchodním Egejském moři.
Použití "slzy masticha" je velmi široké. Tradičně je nejčastěji používaná jako potravinový doplněk pro normální činnost trávicího systému, pro ústní hygienu a péči o zuby, v zubních pastách a ústních vodách. Není pochyb o tom, že mastycha je jedinečná díky exklusivitě svého rodiště, léčivým účinkům a výjimečným aroma, pro které byla slavná už od starověku. Chios mastycha je vyvážena do celého světa a je exotickou přísadou pro výrobu nejrůznějších produktů jako jsou: pečivo, sladkosti, džemy, zmrzliny, čokolády, žvýkačky, nápoje, čaj a káva, mléčné výrobky, těstoviny a omáčky, likéry a víno.
Používá se také jako přísada do mastí na popáleniny a kožní problémy. Kalafuna je derivát mastychy používaný pro výrobu chirurgických stehů a mastychový olej je hojně používán v parfumerii a kosmetickém průmyslu.
Lze pěstovat Pistácii i u nás? Ano, ale jako hrnkovku. Keříky známého středomořského druhu pistácie rostou keřovitě, dá se snadno upravovat řezem. Hodí se jako okrasný druh na terasy se subtropickou vegetací. Pěstování je nenáročné, roste dobře v obyčejném zahradnickém substrátu, který musí být dobře propustný, ideálně s příměsí kamínků. Přes léto plné slunce, pravidelná zálivka, přes zimu světlé místo s teplotami od 0 - 10 °C a minimální zálivkou.
Jaké jsou její vlastnosti? Po seschnuti jsou listy jen lehce pokroucené a stále si zachovávají zelenou barvu. Až po nějakém času začnou blednou. V případě, že jsou však vystaveny přímému slunečnímu svitu, přebarvují se do krásných teplých odstínu červené a hnědé barvy. Jsou křehké, ale určitě se do vazeb hodí. Když si vyrobíte teď na jaře zelený věnec z něj a bude na slunci, budete tak mít z jarního, po pár měsících věnec podzimní. Nikdo nic nepozná a vy ušetříte čas i finance. Ještě bych dodal že kdo byl třeba na Mallorce, tak tam je její výskyt opravdu vysoký a v oblasti ve které jsme byli třeba my ji bylo opravdu spousta. Ruce mě svědily ale dovolená je dovolená ... a na té se nepracuje :)

Ruskus

neboli Listnatec
Jedná se většinou o polokeře. Listy jsou jednoduché do špičky. Květy jsou jednotlivé nebo v menších uskupení. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků a plodem je červená bobule. V ČR žádný druh ruskusu neroste, ale v Malých Karpatech na Slovensku roste Listnatec čípkový o jehož původu jestli tam roste přirozené nebo je zavlečen se vedou spory.
Je známo asi 7 druhů, které jsou rozšířeny především v západní Evropě a ve Středomoří, na východě po Kavkaz a Írán. Tam se pěstují jako okrasné keře nebo se pěstují přímo k řezu.
Ruskus je nenáročná rostlina hodící se do polostínu. Je ozdobná svými lesklými zelenými listy a červenými kulovitými plody. Sice mráz snáší do cca - 10 °C, ale rostlina je mrazem poškozena. U nás se proto pěstuje jako přenosná rostlina s letněním venku a zimním přezimováním na světlém, ale chladném místě nebo celoročně jako pokojová rostlina.
Využití v lékárenství (působí především močopudně a proti zácpě), saponiny působí protizánětlivě a podpůrně na stěnu žil (častým využitím je proto v současnosti zejména léčba hemoroidů a křečových žil.)
Využití při tvoření (nevadne příliš rychle a tak je vhodný do suchých letních vazeb). Na začátku jsem zmiňoval, že je vhodný spíše jako doplňkový. Proč? Je krehčí než ostatní materiály které dnes zmiňují.

Bobkovišeň

Tu nepoužívám až tak často, ale řekl bych že minimálně jednou za rok mi rukama projde, proto jsem ji malý kousek také věnoval.
Podle novějšího českého názvu by se ji, nebo jemu mělo říkat Vavřínovec lékařský. Její přídomek lékařská by nás mohla zmást v tom, že je využívána ve zdravotnictví. Opak je však pravdou. Ikdyž byla dříve v lidovém léčitelství využívána, dnes její lékařské účinky nejsou potvrzeny, spíše naopak. Všechny části rostliny jsou totiž jedovaté. Ze svých zkušenosti a práci bez rukavic jsem nikdy žádné příznaky nezaznamenal.
Vavřínovce jsou vhodné jako stále zelené rostliny do okrasných zahrad. Jsou vhodné k řezu, ale pozor na to, kdy řez provádíte. V pozdním létě a na podzim raději nestříhejte. Mohou vyklíčit nové listy, které nestihnou dozrát a nepřežijí zimu. Ideální jsou k řezu v předjaří nebo po odkvětu. Tedy teď střihat můžete. Má dužnaté listy, které jsou krásné spíše do větších věnců kvůli svoji velikosti. Záleží však na kultivarů a osobně se potkávám častěji s kultivary co mají ty listy větší. Sluší jim to jak v zelených věncích třeba v kombinaci se zelení, kterou jsme si představili před chvíli, tak i v kombinaci se sušinami. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že pouze zmatní a ztmavnou, případně se lehce pokroutí.
Jejich množení je jednoduché a množíme řízkováním podobně jako u Břečťanu.

Toto jsou mé oblíbené zelené materiály na výrobu jarních věnců. Tyto věnce můžete také doplnil o seno, suché traviny a také lýko + sušiny. Závěrem by bylo dobře říct, že pokud sušíme, ať už věnec nebo květiny, nízká teplota, absence slunce a sucho je ideální. Nevytrácí se tolik barva a některé materiály ocení delší dobu schnutí. Naopak na přímém sluníčku se barva vytrácí a i listy mohou být více pokroucené kvůli rychlému vysychání.

Pokud se do tvoření jarních věnců také pustíte, budu rád, když se se svým výtvorem podělíte, ať už označením na Instagramu Instagramu pod #pletusisvujsvet nebo ve Facebookové skupině Věnce - inspirace.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli

Facebook

Twitter